Cíl aktivity
Aktivita podporuje participaci dětí a dospívajících na utváření prostředí, pravidel a fungování školy. Vede žáky a žákyně k zamyšlení nad tím, co jim ve škole pomáhá cítit se dobře a bezpečně, co by chtěli změnit a jak mohou svá přání a návrhy smysluplně sdílet s ostatními – spolužáky, vyučujícími i vedením školy. Aktivita přispívá k wellbeingu ve škole posilováním hlasu žactva a jejich zapojení do rozhodování.
Důležité je mít před začátkem aktivity promyšleno, jakým způsobem může probíhat práce s přáními žáků a žákyň po skončení aktivity – např. domluva s vedením školy nebo domluva se školním parlamentem na spolupráci u konkrétních témat; další třídnická hodina, kde se třída bude moci věnovat tématům, která z aktivity vzejdou apod.
Cílová skupina
Žáci a žákyně 2. stupně ZŠ a SŠ
(aktivitu je možné upravit i pro mladší děti – např. zjednodušením formulací, prací ve dvojicích nebo formou vyjádření přání – např. kresba apod.).
Časová náročnost
- Individuální práce s pracovním listem: 10–15 minut
- Sdílení ve třídě: 20–30 minut
- Navazující práce (výběr přání, domluva na dalších krocích): 15–30 minut
Celkem: cca 45–75 minut (lze rozdělit do více hodin)
Příprava prostředí / potřebné pomůcky
- Tištěné nebo digitální pracovní listy „Škola jakou si přeju“
- Psací potřeby
- Bezpečné a klidné prostředí, které podporuje otevřené sdílení
- Volitelně: flipchart, tabule nebo nástěnka pro zapisování společných výstupů
Postup aktivity
1. Úvod a naladění (5 minut)
Vyučující krátce představí smysl aktivity. Může například říct: „Dnes se budeme bavit o tom, jaká je škola, ve které se vám dobře učí a žije. Zajímá nás váš pohled – co funguje, co by mohlo být jiné a co byste si ve škole přáli.“
Důležité je zdůraznit, že:
- nejde o test ani hodnocení,
- neexistují správné a špatné odpovědi,
- sdílení je dobrovolné a každý má právo nesdílet.
2. Individuální práce s pracovním listem (10–15 minut)
Žáci a žákyně samostatně vyplňují pracovní list – doplňují věty svými přáními, postřehy a potřebami. Vyučující může např. povzbudit žáky a žákyně k tomu, aby byli v přáních co nejvíce konkrétní.
Tip: U mladších žáků lze nabídnout možnost psát kratší odpovědi, používat klíčová slova nebo kresbu.
3. Sdílení ve dvojicích nebo malých skupinách (10–15 minut)
Žáci a žákyně se rozdělí do dvojic nebo menších skupin a sdílejí:
- co je při vyplňování pracovního listu zaujalo,
- která přání se jim zdají důležitá nebo společná.
Cílem této fáze je:
- snížit obavy ze sdílení před celou třídou,
- všimnout si, že některá přání se opakují,
- učit se naslouchat pohledu druhých.
4. Sdílení v plénu třídy (10–20 minut)
Sdílet mohou jednotlivci nebo zástupci či zástupkyně menších skupin. Vyučující moderuje společnou diskusi. Na tabuli nebo flipchart může zapisovat:
- opakující se témata (např. vztahy, pravidla, prostředí, výuka, komunikace),
- konkrétní přání nebo návrhy.
Možné otázky:
- Co se v našich přáních opakovalo nejčastěji?
- Co z toho je pro nás jako třídu nejdůležitější?
- Co už se ve škole daří a stojí za to to ocenit?
5. Výběr a další práce s přáními (15–30 minut)
Třída se společně domluví na dalším kroku, například:
- vybere 2–5 přání, která považuje za nejdůležitější,
- rozdělí přání na ta, která může ovlivnit sama třída, a ta, která je potřeba řešit se školou,
- připraví shrnutí pro školní parlament, třídního učitele / učitelku nebo vedení školy,
- zapojí se do tvorby školní „sbírky přání“ (např. z více tříd).
Důležité je, aby žáci a žákyně věděli:
- co se s jejich podněty bude dít dál,
- kdo za další krok nese odpovědnost,
- kdy a jak se dozví zpětnou vazbu.
Rizika a jejich minimalizace
- Obavy ze sdílení: Umožněte žákům a žákyním nesdílet vše, co napsali. Případně promyslete variantu schránky, kam by mohli žáci a žákyně sdílet některá přání anonymně.
- Nerealistická očekávání: Buďte otevření ohledně toho, že ne všechna přání lze splnit hned nebo vůbec, ale že mají hodnotu jako podklad pro dialog.
- Citlivá témata: Pokud se objeví náročná nebo osobní témata, reagujte s respektem a případně nabídněte individuální podporu (např. rozhovor po hodině, kontakt na ŠPP).
Reflexe po aktivitě (pro třídu nebo vyučující)
- Jaké téma se objevovalo nejčastěji?
- Co vás překvapilo?
- Jaký další krok dává smysl, aby přání nezůstala jen na papíře?
Další tipy a poznámky
Aktivita je vhodná jako vstup do práce školního parlamentu nebo participativních projektů.
Výstupy mohou sloužit jako cenný podklad pro vedení školy při plánování změn.
Další možné věty k doplnění pro žáky a žákyně:
- Přál*a bych si, aby vedení školy vědělo o tom, že …
- Přál*a bych si, aby ve škole bylo normální …
- Přál*a bych si, aby výuka ve škole byla …
- Přál*a bych si, aby se ve škole více oceňovalo …
- Přál*a bych si, abych ve škole mohl*a více rozhodovat o …
- Přál*a bych si, aby škola rodičům …
- Přál*a bych si, aby mi ve škole poradili …
- Přál*a bych si se ve škole naučit …
Pro vyučující a vedení školy
Jak pracovat s výstupy aktivity „Škola jakou si přeju“, aby participace nebyla jen formální?
Smyslem aktivity „Škola, jakou si přeju“ není pouze shromáždit přání žáků a žákyň, ale posílit jejich zkušenost, že jejich hlas má váhu a může vést ke změně. Způsob, jakým škola s výstupy naloží, ovlivňuje důvěru žactva ve školu i ochotu se do dění zapojovat i v budoucnu.
Níže uvádíme doporučení, jak s výstupy pracovat tak, aby participace byla smysluplná, transparentní a udržitelná.
1. Berte přání jako informace, ne jako požadavky
Přání žáků a žákyň nemusí být hotovým návrhem řešení, ale cenným zdrojem informací o jejich zkušenosti se školou – o tom, kde se cítí dobře, kde narážejí na bariéry a co vnímají jako důležité pro svůj wellbeing.
Doporučení:
- Zaměřte se na opakující se témata.
- Ptejte se: Co nám tato přání říkají o fungování školy?
2. Rozlišujte míru ovlivnitelnosti – a buďte v tom otevření
Ne všechna přání lze splnit. Klíčové ale je, aby žáci a žákyně:
- věděli, která přání jsou realizovatelná,
- chápali, proč některá realizovat nelze.
Doporučení:
Rozdělte výstupy například do tří kategorií:
-
- Přání, která může ovlivnit třída sama
- Přání, která může škola řešit v rámci svých možností
- Přání, která aktuálně realizovat nelze (např. legislativní, finanční důvody)
Vysvětlení „proč to nejde“ je pro důvěru důležitější než samotné „nejde to“.
3. Vyberte alespoň jedno přání, které se skutečně promění ve změnu
Aby participace nebyla jen symbolická, je důležité, aby alespoň část podnětů vedla ke konkrétní změně, i kdyby drobné.
Doporučení:
Upřednostněte přání, která:
-
- jsou realizovatelná v krátkém čase,
- mají dopad na každodenní život ve škole,
- mohou vzniknout ve spolupráci se žáky a žákyněmi.
malá změna (např. úprava pravidel, prostoru, komunikace) může mít velký význam.
4. Zajistěte zpětnou vazbu – vždy a všem
Jedním z největších rizik formální participace je ticho po odevzdání výstupů. Zpětná vazba je klíčová, i když žádné přání není možné realizovat hned.
Doporučení:
Sdělte žákům a žákyním:
- co se s jejich podněty stalo,
- co se bude dít dál a v jakém časovém horizontu,
- kdo je za další kroky zodpovědný.
Zpětná vazba může mít podobu:
- krátkého sdělení ve třídě,
- prezentace prostřednictvím školního parlamentu,
- nástěnky, školního webu nebo informačního e-mailu.
5. Zapojte žáky a žákyně i do dalšího kroku
Participace nekončí vyslovením přání. Smysluplná je tehdy, když mohou děti a dospívající spoluutvářet řešení.
Doporučení:
Přizvěte žáky a žákyně:
- k rozpracování vybraných návrhů,
- k hledání kompromisů,
- k ověřování, zda změna skutečně funguje.
Využijte školní parlament, třídní samosprávu nebo pracovní skupiny.
6. Ošetřete očekávání a mluvte otevřeně o limitech
Upřímnost je základem důvěry. I informace o omezeních (čas, finance, legislativa) jsou součástí učení o tom, jak škola funguje.
Doporučení:
- Mluvte srozumitelně a věkově přiměřeně.
- Vysvětlujte procesy rozhodování, nejen výsledky.
7. Vnímejte aktivitu jako začátek, ne jednorázovou akci
Participace je proces, ne jednorázový projekt. Opakované zapojování žáků a žákyň posiluje jejich pocit sounáležitosti a odpovědnosti za školu.
Doporučení:
- Vraťte se k přáním po čase (např. za půl roku).
- Sledujte, co se změnilo a co zůstává výzvou.
- Zvažte pravidelné zařazování podobných aktivit.
Závěrem
Když žáci a žákyně vidí, že jejich názor je slyšen, zvažován a někdy i realizován, posiluje se jejich důvěra ve školu, pocit bezpečí a sounáležitosti. I v situacích, kdy není možné vyhovět všem přáním, může být participace skutečná – pokud je otevřená, férová a transparentní.
