Autorka metodiky k aktivitě je vítězka Global Teacher Prize Czech Republic 2025 Eliška Havránková, která je ambasadorkou Týdne pro wellbeing ve škole.
Eliška Havránková je učitelka odborného výcviku uměleckořemeslných předmětů na Akademii Světlá nad Sázavou, Střední škole a Vyšší odborné škole. V roce 2025 získala 1. místo v Global Teacher Prize Czech Republic; ocenění získala mimo jiné za inovativní přístup k výuce, práci s technologiemi a podporu zájmu o řemeslo a praktické dovednosti.
Úvod k aktivitě
Participace ve vzdělávání znamená, že žáci mají možnost vyjádřit svůj hlas, ovlivňovat rozhodování a vstupovat jako aktivní partneři do procesu vzdělávání. Nemusí jít pouze o verbální projev nebo institucionalizované struktury (například žákovské parlamenty), ale také o právo rozhodovat, volit, tvořit a reprezentovat sebe sama.
V umělecko-řemeslných oborech je participace přirozeně přítomná: žák není pasivním příjemcem informací, ale autorem, který volí materiál, formu, estetiku a význam. Tím vyjadřuje svůj hlas bez nutnosti použít slova. Tato aktivita pracuje s principem: „Hlas mladých nemusí být jen verbální, může být vizuální, estetický nebo materiální.“ Žáci vytvářejí osobní objekt (šperk nebo symbolický artefakt), který vyjadřuje jejich hlas, postoj, hodnotu, identitu nebo téma, které považují za důležité. Aktivita podporuje autorství, rozhodování, sebevyjádření, prezentaci a spoluvytváření, což jsou klíčové roviny participace. Zároveň posiluje hrdost a kompetenci, tedy pocit „můj hlas má místo a viditelnost“.
Jak využít aktivitu ve třídě bezpečně a efektivně?
Aktivita umožňuje tichý i hlasitý typ participace, takže ji lze použít i u introvertních nebo nejistých žáků. Učitel se neptá „Co tím přesně myslíš?“, ale podporuje vlastní interpretaci žáků. Reflexe je dobrovolná a může být individuální, skupinová nebo formou výstavy. Aktivitu lze využít jako vstup do tématu participace, jako způsob mapování hlasů ve třídě nebo jako nástroj posílení identity u dospívajících.
Doporučená délka trvání: 45–90 min
Příprava prostředí / nutné vybavení nebo pomůcky:
Minimální varianta: papír, pastelky/tužky, provázky, drátky, lepicí páska, jednoduché materiály
Pokročilá varianta: vosk, měkké kovy, textil, šňůry, korálky, přírodní materiály, kůže a podobně
Prostředí by mělo umožnit klid pro tvorbu, prostor pro prezentaci nebo výstavu, komunikaci ve skupině
Představení aktivity žákům a žákyním:
„Participace neznamená jen mluvit nahlas. Je to také možnost vyjádřit se, rozhodovat, spolutvořit a reprezentovat svůj hlas. Dnes vytvoříte šperk nebo objekt, který něco říká o vás, o vašich hodnotách, potřebách, pocitech nebo tématech, která považujete za důležitá. Váš ‚hlas‘ nemusí být slovní – může být vizuální, abstraktní nebo symbolický.“
Instrukce pro žáky a žákyně:
1. Vyber si téma, které chceš vyjádřit (identita, hodnota, role, potřeba, otázka, postoj).
2. Navrhni objekt/šperk, který tvé téma reprezentuje.
3. Zvol materiál, tvar, barvu nebo texturu podle sebe – není jedna správná varianta.
4. Objekt dokonči a pojmenuj (název může být popisný nebo symbolický).
5. Dobrovolně sdílej – s třídou nebo formou výstavky.
Aktivita může otevírat osobní témata, proto je důležité, aby prezentace byla dobrovolná a nebyla spojena s povinností vysvětlovat soukromé detaily. Význam objektu je možné ponechat i skrytý. Učitel by měl vytvořit prostředí bez hodnocení výkonu nebo perfekcionismu, aby se žáci nemuseli bát porovnávání. Alternativou pro nejisté žáky může být abstraktní nebo symbolická tvorba. Aktivita nesmí být chápána jako test kreativních schopností, ale jako prostor pro sebevyjádření.
možnost zranitelnosti → prezentace není povinná
strach z hodnocení → zdůraznit, že nejde o umělecký výkon
perfekcionismus → nabídnout abstrakci (forma, barva, materiál)
motorická nejistota → nabídnout jednoduché materiály
Reflexe po aktivitě
Reflexe pomáhá žákům pochopit, že jejich hlas má hodnotu a že participace má mnoho forem. Může probíhat ústně, psaním, formou výstavky nebo krátkého sdílení v kruhu. Žáci se mohou zamýšlet nad tím, jak se cítili v roli tvůrce, co pro ně znamená mít možnost rozhodovat o tématech, materiálu a výsledku, a zda to odpovídá jejich běžné zkušenosti ve škole. Reflexe také může otevřít otázky o tom,
jak často mají žáci možnost projevit svůj hlas v jiných předmětech a jaké formy participace jim vyhovují.
Otázky k reflexi 01: Základní reflexe (lehké, bezpečné)
Jaké to bylo vyjádřit svůj hlas skrze tvorbu?
Co tvůj objekt/šperk říká o tobě nebo o tématu, které je pro tebe důležité?
Bylo ti příjemnější tvořit, nebo bys raději téma sdílel/a slovně?
V čem je pro tebe tvorba jiný způsob vyjádření než mluvení?
Otázky k reflexi 02: Reflexe participace ve škole
Máš pocit, že ve škole tvůj hlas obvykle zaznívá? V jakých situacích?
Kdy máš ve škole možnost rozhodovat o tom, co děláš nebo jak to děláš?
Kde ti ve škole hlas chybí?
Kdy se cítíš spíše jako příjemce instrukcí a kdy jako autor nebo spoluautor?
V jaké formě je ti nejpříjemnější svůj hlas vyjádřit? (mluvení / psaní / tvorba / akce / vizuálně / jinak)
Aktivita velmi podporuje introvertní formy participace. Lze ji využít jako „úvod do mapování hlasů třídy“. Výborná pro přechod mezi „vyučováním“ a „partnerstvím se žáky“. Může sloužit jako workshop pro učitele i žáky.
Tahle aktivita může být dále rozvíjena do tří odborných linií:
1) Tvorba jako péče o sebe (self-care) → práce s flow, koncentrací, rytmem, hmatovostí
2) Objekt/šperk jako identita a hlas → význam tvorby pro dospívající, sebe-vyjádření, autenticita
3) Řemeslo jako duševní hygiena → pomalost, hrdost, smysl, dokončení
