Letošní ročník Týdne pro wellbeing ve škole zahájila konference „O nás bez nás? Hlas mladých ve vzdělávání“, která jasně ukázala, že bez systematické podpory duševního zdraví a skutečného zapojení dětí a mladých lidí do rozhodování nemůže dlouhodobě fungovat ani škola, ani společnost. Setkání spojilo zástupkyně a zástupce státní správy, akademické sféry, učitelstva i studentstva a otevřelo celodenní dialog o tom, jak posilovat důvěru, odpovědnost a partnerské vztahy ve vzdělávání.
Konference se odehrávala v prostorách Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze. V úvodu vystoupila Silvie Pýchová, ředitelka Partnerství pro vzdělávání 2030+, která připomněla smysl Týdne pro wellbeing ve škole jako platformy pro otevřený dialog o potřebách dětí a mladých lidí ve vzdělávání.
Děkanka FHS UK Věra Sokolová poukázala na projekty, které studentům umožňují aktivně se podílet na fungování fakulty i podobě výuky. Ondřej Andrys, státní tajemník na MŠMT ČR, zdůraznil, že skutečného posunu ve vzdělávání nelze dosahovat tlakem, ale prostřednictvím komunikace a důvěry: „Musíme mluvit s dětmi a studujícími, ne proti nim.“
Na jeho slova navázal Vít Alexander Schorm, zástupce veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí, který připomněl roli připravovaného dětského ombudsmana: „Pokud chceme pracovat s dětmi na jejich wellbeingu, musíme jim naslouchat a ptát se i jich na jejich pohled na řešení.“
Naslouchat nestačí, hlas dětí a mladých musí mít skutečnou váhu
Výrazný mezinárodní rozměr konferenci dodala expertka na participaci profesorka Laura Lundy z univerzity v Belfastu, která připomněla, že zapojování dětí není dobrovolným gestem dospělých, ale základním právem zakotveným v článku 12 Úmluvy o právech dítěte OSN: „Participace není vstřícným gestem dospělých, ale právem dětí být slyšeny a podílet se na rozhodnutích, která se jich týkají.“ Zároveň upozornila, že samotná možnost promluvit nestačí: „Voice is not enough − we need space, audience and influence,“ tedy skutečný prostor, publikum a reálný vliv na rozhodování.
Akademická obec upozornila, že participace mladých ovlivňuje jejich wellbeing, ale neplatí jednoduchá rovnice „více zapojení = lepší pohoda“. Docent Jan Šerek zdůraznil význam budování důvěry v instituce a transparentnosti procesů, zatímco Michal Pitoňák z FHS UK doplnil, že český wellbeing je jedním z nejnižších v Evropě, zvlášť u dívek a stigmatizovaných skupin, například LGBT+. Veronika Laufková, proděkanka Pedagogické fakulty UK, připomněla, že děti, které aktivně přebírají odpovědnost za své vzdělávání, dosahují lepších výsledků, a principy důvěry a transparentní participace platí od předškolního věku až po univerzitu.
Participace v praxi
Na konferenci byl představen také návrh pozičního dokumentu „Hlas mladých ve vzdělávání“, který obsahuje 20 doporučení pro školy, zřizovatele i studenty. Dokument zdůrazňuje, že participace musí být transparentní, smysluplná, inkluzivní, dobrovolná a mít reálný dopad. V čemž se shoduje i se zmíněným postojem profesorky Laury Lundy.
Výzkumy prezentované na konferenci ukázaly, že školní klima, participace a wellbeing žáků jsou úzce propojené. Dana Pražáková z České školní inspekce zdůraznila, že „měkká data o školním klimatu mají jasnou korelaci s výsledky žáků.“ Klára Šeďová a Martin Majcík z Masarykovy univerzity upozornili, že učitelé začínají wellbeing stále více zohledňovat ve své praxi, ale zároveň je potřeba neslevovat z nároků na učení, a Kateřina Duspivová ze společnosti STEM připomněla, že současná generace mladých prožila více krizí než jejich rodiče, což výrazně ovlivňuje jejich psychickou kondici i pohled na budoucnost.
Odpolední mezigenerační dialog ukázal, jak mohou mladí lidé, studenti a samosprávy společně ovlivňovat rozhodování. Petr Švec z Národní sítě Zdravých měst ČR ukázal, jak města zapojují mladé do veřejného prostoru, žáci David Biheler a Lukáš Hruška sdíleli zkušenosti z participace a místostarostka Dolních Měcholup Jana Doláková připomněla, že spolupráce mladých zlepšuje důvěru mezi generacemi.
Skutečný dialog o budoucnosti participace
Následoval také blok věnovaný mezigeneračnímu dialogu, který propojil akademickou obec, zástupce škol, odborné organizace i samotné žáky. Do diskuze se zapojili Antonín Jančařík z Pedagogické fakulty UK, Tomáš Černý, student učitelství z Univerzity Palackého v Olomouci a zástupce studentského spolku Otevřeno, Darina Ondráčková z Republikového fóra parlamentu dětí a mládeže, Luboš Zajíc z Asociace ředitelů ZŠ a Hana Bůžková z Asociace ředitelů gymnázií ČR. Důležitou perspektivu přinesla také žákyně 9. třídy Lucie Riesová, která konkrétními příklady ze školního prostředí ukázala, jak může otevřená komunikace a možnost spolurozhodování posilovat odpovědnost, motivaci i vztahy mezi žáky a pedagogy.
Celá konference potvrdila, že i když máme k dispozici mnoho dat a probíhá otevřená diskuze o participaci a wellbeingu, v praxi jsou stále rezervy zejména v tom smyslu, aby měli všichni v tomto směru rovný přístup. O to víc je potřeba zaměřit pozornost na wellbeing ve vzdělávání celoročně, inspirovat se příklady dobré praxe ze zahraničí a pokračovat v práci směrem k transparentní, respektující a smysluplné participaci, která podporuje wellbeing i kvalitní vzdělávání.
—
Týden pro wellbeing ve škole 2026 pokračuje až do 11. 2. a všechny aktivity zapojených organizací najdete na webu tydenprowellbeing.cz.
Na stejném webu je v sekci Záznamy z akcí k nahlédnutí také policy dokument i slajdy jednotlivých vystupujících z letošní konference.